» aktuality
...To je má volba
/ autor článku: Jaroslav JOUJA /
Rok 1998: Do posilovny vchází dva nenápadní kluci. Chodí sem pouze na trénink nohou, ale pravidelně bez jediné výjimky. Vypadají skromně, neupozorňují na sebe, nekřičí při tréninku, nepózují před zrcadlem, přesto to znamená, že se bude dít něco zajímavého. Barman si bere židličku a sedá si tak, aby měl dobrý výhled na stojany, kde se dřepuje. Moc dobře ví, že ho čeká skvělá podívaná. Trénink se slušným množstvím sérií, precizní technikou, postupné zvyšování váhy, kdy se vám pusa úžasem otevírá čím dál víc. Přesto posilovnou jiskří klid a velké soustředění. Oba se povzbuzují, tak aby nerušili ostatní a z každé série je znát velké úsilí… zkřivený obličej a kapky potu.
Jeden z těch mladíků se jmenuje Tomáš Bureš: „Začal jsem cvičit v roce 1989, kdy mi bylo 14 let. Trénink se stal neodmyslitelnou součástí mého života. Cvičil jsem 5x týdně prakticky bez přerušení. Moc mě to bavilo a ani mě nenapadlo, že by se to mělo někdy změnit. Neměl jsem soutěžní sny a cíle, nedělal jsem to pro obdiv okolí, ani pro získání přízně dívek. Prostě mě to bavilo. Samozřejmě jsem v dětství snil o tom, že budu mistr světa a vcelku mi bylo jedno v čem, ale o kulturistice jsem určitě nepřemýšlel."
Píše se rok 2001 a v České republice je připravena jedna z tradičních soutěží Promil cup v Hradci Králové. Na pódium se chystá celá reprezentace v čele s mistry Evropy Sašou Klierem, Václavem Kváčou a Ladislavem Kurčíkem. Všichni ladí formu na blížící se světový šampionát. Diváci jsou moc spokojený, první tři kategorie a hned tři mistři Evropy. Zbývá poslední nejtěžší kategorie. Na soupisce závodníků není nikdo známý, ale pozor… kdo to je? To je ten kluk, co chodil tenkrát k nám do posilovny dřepovat. Celá hala burácí, to se v Čechách asi ještě nestalo. Neznámý mladík s takovou formou! Kdo by to do něj řekl? Skromný, nenápadný, stále zahalený v dlouhém tričku, ani špetka exhibicionismu. Po psychické stránce žádný předpoklad ke kariéře soutěžního kulturisty. Ten den zažila česká kulturistika šok. Tomáš Bureš vyhrál nejen svou kategorii, ale i absolutní vítězství. „Rozhodující pro můj start na první soutěži bylo setkání s Michalem Šašinkou, který měl zkušenosti a přesvědčil mě. Přesto jsem byl pevně rozhodnutý, že si jdu vyzkoušet pouze jednu soutěž. Příprava byla náročná a já byl hrdý, že jsem to zvládl. Výsledek byl skvělý, ale já si ten úspěch nechtěl připustit, takže jsem ani nešel na další závody nebo na kvalifikaci na světový šampionát, vždyť to musela být náhoda. Byl jsem rád, že je konec. Časem jsem samozřejmě začal přemýšlet o další soutěži. Měl jsem za sebou 12 let cvičení a úspěch znamenal ohromnou motivaci v dalších trénincích. Tím největším cílem, stejně jako dnes, pro mě bylo zlepšení mé postavy."
Cíl byl jasný, nabalit na svou kostru další kila kvalitní svaloviny. Proporce svalových partií Tomáše řadí mezi symetrické kulturisty. Když k tomu přidáte kvalitní hustotu svalů protkanou množstvím kvalitních tréninků a líbivé tvary plastických svalů, je zaděláno na zajímavou kariéru. Další důležitou vlastností Tomášových vkladů je poctivost a trpělivost dlouholeté přípravy. Jeho trpělivost a skromná povaha mimo jiné zapříčinili, že na svou první soutěž čekal 12 let tréninku. Úspěch jaký zaznamenal na své první soutěži způsobil, že každý od něj očekával pouze a jen další senzační vítězství. „To mi ohromně svazovalo. Volil jsem tedy 1,5leté přestávky mezi soutěžemi, abych byl schopen splnit očekávání všech v České republice. Já vždycky jdu na soutěž spíš s pocitem, že prohraji, tak je tomu i dnes. Radši bych snad ze začátku prohrával, než od začátku kariéry pociťoval ten tlak velkých očekávání. Pořád jsem měl pocit, že ta první soutěž musela být náhoda."
Po roce a půl přípravy se Tomáš připravil porovnat své síly na Mistrovství České republiky 2003. Závěr přípravy byl ovšem narušen poraněním v oblasti spodních zad. I přes jednu prohru na kvalifikační soutěži, kde ho porazil Radek Čejka, Tomáš tuto prohru oplatil a přišlo absolutní vítězství na šampionátu a kvalifikace na Mistrovství Evropy. Na své mezinárodní premiéře si připsal Tomáš Bureš bronzovou medaili za stříbrným Čechem Petrem Soukupem, který se stal druhým a posledním Čechem, který Tomáše porazil.
178 cm vysoký Tomáš Bureš absolvuje tréninky 5krát v týdnu, v nichž procvičí celé tělo. Důsledné rozcvičení, precizní technika a hlavně úsilí v každé sérii dojít na až na hranici svých sil a bolesti jsou hlavní atributy jeho tréninku. Mezi oblíbené partie patří trénink hrudníku a nohou. „Trénink nohou si mě získal především svou tvrdostí. Hlavně dřepy jsou pro mě cvikem z jiného světa. Ten pocit po oddřepování je jedinečný." Velký důraz se snaží Tomáš klást na procvičení zádových svalů, které považuje za svou slabinu. „Zkoušel jsem spoustu různých tréninků, ale v poslední době se mi osvědčil častější trénink zad. Oproti ostatním partiím, které procvičím jednou týdně, zařazuji trénink zádových svalů dvakrát týdně, kdy jeden trénink je silový a druhý striktně technický bez důrazu na velké váhy."
Další dvě sezóny absolvoval Tomáš na podzim roku 2004 a 2005 s cílem kvalifikovat se na Mistrovství světa IFBB. V obou případech Tomáš sbíral medaile na zahraničních pohárových soutěží, ale účast na MS mu znemožnily zranění. Jednou natržené lýtko a podruhé hamstring. Do třetice přišel kýžený úspěch, když Tomáš Bureš přestoupil do federace NABBA. První soutěží této federace byla pro Tomáše samotná Mr. Universe, v jejímž výčtu vítězů nechybí Arnold Schwarzenegger, Frank Zane, Chris Dickerson a další pojmy světové kulturistiky. Tato soutěž našla dalšího vítěze, kterým se stal Tomáš Bureš. K vítězství v kategorii přidal i vítězství absolutní, čímž se kvalifikoval do boje o profesionální titul Mr. Universe, kde Tomáš získal senzační stříbro za Stephem Sintonem. „Největší emoce ve mně vzbudila první soutěž Promil cup 2001, ale zisku titulu absolutního Mr. Universe si cením nejvíce. To jinak nejde, protože, když si čtu jména vítězů této soutěže, tak se mi tomu pořád nechce věřit, že je mezi nima i mé jméno. A také, že jsem jediný Čech, který tento titul získal." Ještě ve stejné sezóně přidal Tomáš absolutní vítězství na Mistrovství Evropy a to i přesto, že již na Mr. Universe soutěžil opět s poraněním. Jednalo se o největší zranění Tomášovi kariéry přetržená šlacha bicepsu. Po sezóně musela přijít operace a rekonvalescence.
Tomáš se drží klasické diety, kdy pravidelně přibližně po 3 hodinách konzumuje sacharidy i bílkoviny v jednom jídle. „Dieta před prvními závody byla těžká, ale paradoxní je, že postupem času mám čas finální přípravy před soutěží radši než objemovou fázi, která mě omezuje svou nutností neustálého a pravidelného doplňování živin, abych zajistil nejlepší podmínky pro tvorbu svalových buněk. V dietě je tato nutnost trochu ustupuje do pozadí, což je pro mě příjemné. Nevadí mi jíst striktně a kvalitně, takže to není souboj s hladem, ale spíše s chutěmi." Důkazem toho je, že Tomášova váha kolísá mezi objemovou a soutěžní fází poměrně méně. Rozdíl je pouhých 9 kg, což na závodníka se soutěžní váhou 104 kg je velmi málo.
V roce 2007 nastoupil Tomáš opět na prkna Mr. Universe možná ve své nejlepší formě a zopakoval triumf ve své kategorii. V dalším roce 2008 získal titul na prvním Mistrovství České republiky federace NABBA a titul absolutního mistra světa. „Vítězstvím na Mistrovství světa jsem zkompletoval všechny tři mezinárodní tituly v absolutce ve federaci NABBA, čímž se pro mě podle pravidel této federace mezinárodní amatérské soutěže na 2 roky uzavřeli a má jediná možnost dalšího závodění je mezi profesionály NABBA a tak není divu, že přemýšlím o možnosti soutěžit mezi profesionály federace IFBB, což je samozřejmě nejvyšší možná úroveň. Vím, že uspět bude velmi těžké, ale pro mě se nic nemění, vždy jdu na soutěž s očekáváním prohry a nechci si později vyčítat, že jsem to nezkusil."
I když Tomáš uvažuje o vstupu mezi profesionály, stále pracuje v kovolitecké dílně. „Ta práce mě baví a zaměstnavatel mi vychází maximálně vstříc, takže nemusím uvažovat o změně.", říká Tomáš a s úsměvem dodává, že jde i o dobrou poloaerobní aktivitu. „Nevím jak dlouhá bude má kariéra kulturisty, ale vůbec mě to neděsí, těším se co bude potom."
na začátek stránky